Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Karel Poborský

Narazil jsem si s Cantonou

Bývalý profesionální fotbalový záložník, reprezentant České republiky a fotbalový funkcionář. Během hráčské kariéry nejčastěji operoval na pravém křídle a jeho přednostmi byly technická vyspělost a rychlost. Se 118 odehranými zápasy je současným rekordmanem v počtu startů za český reprezentační A-tým.

Karel Poborský začínal s fotbalem v jihočeském městě Třeboni, odtud v roce 1984 odešel do Dynama České Budějovice. Sice se ještě na rok vrátil do Třeboně, nicméně od roku 1988 se stal kmenovým hráčem Dynama České Budějovice.

V české lize dále oblékl dres Viktorie Žižkov a Slavie Praha odkud přestoupil do anglického celku Manchester United, kde si zahrál po boku Erica Cantony či Davida Beckhama.

V zahraničích vystřídal známé kluby jako Benfica Lisabon či Lazio Řím. A do české ligy se vrátil v dresu pražské Sparty, kde patřil k oporám týmu. Na závěr profesionální kariéry se vráti do Českých Budějovic, kde se po konci kariéry stal funkcionářem.

Dres reprezentace oblékl při 118 zápasech, což je doposud nepřekonaný rekord a nejtučnějším písmem se zapsal do historie svým góle proti Portugalsku na EURO 1996, kdy brankáře překonal svým pověstným lobem.

Další příběhy

Miroslav Beránek

Vyplaval jsem neobsazený ve stařičkém Edenu

Bývalý legendární hráč Slavie, který v jejím dresu odehrál téměř 130 zápasů. Kuriozitou je, že během svého fotbalového života vystřídal všechny herní posty. Z útočníka se přes zálohu přesunul na post obránce. Jako pilíř defenzivy se také proslavil v sešívaném klubu, ve kterém vstřelil svůj první gól již před dvaceti lety. „Bylo to ještě ve stařičkém Edenu. Do Slavie jsem přišel v létě 1984, osmé ligové kolo jsme hráli s Trnavou, bylo to 18. října ve čtvrtek a bylo to televizní utkání. Vyhráli jsme a já jsem pečetil poslední brankou na konečných 4:1 zhruba někdy v 85. minutě, vzpomíná.

Tomáš Rosický

Dětská radost po vstřelené brance je to nejkrásnější

Rozhovor s kapitánem české fotbalové reprezentace Tomášem Rosickým, se nakonec z větší části točil kolem jeho vstřelených branek. Některé jeho trefy si zejména čeští fanoušci pamatují dodnes, sám ale přiznává, že svých gólových okamžiků již od mládežnických kategorií příliš nezažil. „Od mládí jsem žádný velký střelec nebyl, ale měl jsem to štěstí, že moje první góly byly většinou docela pěkné,“ říká s úsměvem zkušený záložník Arsenalu.