Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jaroslav Šilhavý

S Drulákem jsem vedl tabulku střelců

Jako hráč je rekordmanem v počtu prvoligových startů, když jich za 20 let své kariéry nasbíral hned 465. Postupně oblékal dres Plzně, Chebu, Slavie Praha a Viktore Žižkov.

Na svém kontě má i čtyři starty v reprezentaci. V roce 1999 sice pověsil kopačky na hřebík, ale u fotbalu zůstal a jako trenér dosáhl největších úspěchů s týmem Slovanu Liberec, který v roce 2014 dovedl mezi nejlepších 32 týmů Evropské ligy. „Když jsme s Libercem dávali góly týmům jako Udine nebo Sevilla, tak ty emoce byly asi ještě trochu jinde, než když je to „jen“ ligový zápas,“ říká.

Sport je ale o výzvách, a tak se v témže roce odhodlal k odvážnému kroku, když zamířil na lavičku regionálního rivala z Jablonce, se kterým momentálně v české nejvyšší soutěži opět útočí na postup do evropských pohárů.

I přesto, že většinu svého času se nyní věnuje fotbalu již jen teoreticky, přiznává, že občas se ještě na trávník zlákat nechá. „Ještě před dvěma lety jsme tu hráli jako stará garda reprezentace proti Chotěšovu. Nějaký gól ještě občas vstřelím, takže věřím, že když zdraví bude sloužit, tak se ještě sem tam trefím.“

Další příběhy

Karel Rada

Penalta na EURO? Velké nervy

Na jeho odolnosti závisel osud fotbalové reprezentace v semifinále EURO 1996 proti Francii. Devět střelců před ním uspělo v rozstřelu, on musel taky. Jinak by se Češi do Wembley nepodívali. „To bylo velké napětí. Nedivím se ani nejlepším světovým hráčům, že v daný moment selžou a penaltu nepromění,“ říká někdejší obránce Karel Rada. „Rozhodl jsem se, že o tom nechci uvažovat, protože by to nemuselo dopadnout dobře. Zvolil jsem si místo a snažil se ho trefit.“