Skip to content
Příběhy osobností Můj první gól

Jiří Štajner

Pěkně jsem se trefil na Bayernu

Momentálně baví diváky v divizi, kde nastupuje za Chrastavu, ale milovaly ho desetitisíce fanoušků, a to i za hranicemi. Jiří Štajner fotbalově básnil v bundeslize za Hannover, v Liberci se stal legendou, která se podepsala pod dva zdejší tituly. A s národním týmem se podíval na mistrovství světa do Německa. „Moje první reprezentační branka byla určitě ta nejhezčí, přestože nebyla příliš důležitá. Padla proti Moldavsku,“ říká člen Klubu ligových kanonýrů (106 gólů).

Kdy a kde jste s fotbalem začínal?

Začínal jsem v Senohrabech, odkud pocházím a kde jsme si kopávali s kamarády. K fotbalu mě přivedl táta.

Do jakých pozic vás ve vašich začátcích trenéři stavěli?

V žákovských kategoriích jsem hrál v útoku, kde jsem zůstal po celou dobu mé kariéry.

Pamatujete si některé góly z vašich mládežnických let?

Některé branky z mládežnických let se mi vybavují, ale už hůře, protože jsem jich střílel poměrně dost a je to už velmi dávno.

Popsal byste vaší cestu do ligy?

Cesta do ligy nebyla snadná. Když jsem se do ligy dostal úplně poprvé, bylo to sice docela jednoduché, ale poté jsem na nějaký čas kvůli zranění vypadl a cesta zpět už tak lehká nebyla. 

Vybavujete si váš první ligový zápas?

Můj první ligový zápas byl na vyprodaném stadionu ve starém Edenu. Hráli jsme v derby proti Spartě. Nastoupil jsem na posledních patnáct minut. Zápas jsme prohráli 1:0.

Vzpomínáte si i na váš první ligový gól?

Můj první ligový gól padl na stadionu v Liberci. Bylo to v prvním domácím utkání proti Opavě. Po rohovém kopu vracel Martin Jiránek míč před bránu a já jsem vstřelil gól tradičně hlavou.

Co pro vás znamenalo reprezentovat Českou republiku?

Reprezentace by pro hráče měla znamenat to nejvíc. Pro mě to byla čest a byl jsem rád, že jsem měl možnost nastupovat v národním dresu.

Můžete zavzpomínat na vaší první reprezentační branku?

Moje první reprezentační branka byla určitě ta nejhezčí a patřila mezi mé nejkrásnější góly, přestože nebyla příliš důležitá. Padla v Olomouci v zápase proti Moldavsku. Dokázal jsem projít skoro celým hřištěm a levou nohou jsem vystřelil na zadní tyč.

Jaké vaše góly považujete za nejkrásnější či nejdůležitější?

Povedlo se mi vstřelit hodně důležitých i hezkých branek. Pěkný gól se mi povedlo dát například na Bayernu, kde jsme ale s Hannoverem prohráli.

Jakých úspěchů ve své kariéře si nejvíce vážíte?

Za svůj velký úspěch považuji osm strávených let v Bundeslize. Mezi největší týmové úspěchy bych zařadil především získané mistrovské tituly za Slovan Liberec.

Kde nyní dáváte góly?

Stále hraji divizi za Chrastavu. Tým je nováček soutěže a bojujeme. Nacházíme se v prostředku tabulky. Dávat góly se mi docela daří. 

Co pro vás znamená gól?

Dát gól je vždycky příjemný pocit. Nejsem však hráčem, který by branky příliš slavil.

Co pro vás znamená fotbal?

Fotbal pro mě znamená všechno. Od malička jsem fotbal miloval a miluji ho nadále. Budu ho hrát tak dlouho, dokud to bude možné.

Další příběhy

Ladislav Vízek

Obejít gólmana, to bylo moje

Dnes ho fanoušci vnímají díky šťavnatým komentářům, legračním historkám nebo účasti v taneční soutěži. Ladislav Vízek má ale za sebou i přepychovou kariéru. Dvakrát byl vyhlášen československým Fotbalistou roku, třikrát vyhrál ligu a nastřílel v ní 115 gólů. „Brankáře jsem obcházel. Driblink jsem trénoval mezi stromky v Hlušících, kde nebylo hřiště. Měl jsem stále míč u nohy a tuto dovednost jsem uplatnil ve velkém fotbale,“ vysvětluje legendární útočník Vízek.

Luboš Kubík

Hrál jsem proti nejlepším hráčům

Sotva někdo napodobí pestrobarevný fotbalový životopis Luboše Kubíka. Dal gól v osmifinále mistrovství světa, penaltou pomohl k postupu do finále EURO, zahrál si v Itálii ve společnosti Maradony, Baggia a Van Bastena, ale také v Německu, Francii a USA. „Jako mladý jsem jenom doufal, že si jednou zahraju první ligu,“ usmívá se záložník, který ještě ve federální lize v Banské Bystrici nastřílel za zápas 5 gólů.

Josef Šural

Nejvíc si cením toho, že jsem se dostal do ligy

Ve Zbrojovce postupně prošel všemi mládežnickými kategoriemi a v osmnácti letech zažil v jejím dresu ligovou premiéru. A hned proti Spartě. To ovšem ještě netušil, že za pár let bude oblékat právě letenský dres. Svůj první ligový gól vstřelil Josef Šural proti Kladnu a sám svou trefu označil za „haluz“. V současné době se učí od Davida Lafaty a nejraději vzpomíná na svou trefu v dresu národního týmu.